Jak by jsi vlastními slovy charakterizovala sama sebe a představila se čtenářům?

Jmenuji se Petra Radousova, je mi 30let a bydlim v Praze. Modelingu, fotomodelinku se venuji 3 roky. Jsem člověk, co ma rád upřímné, dochvilné a fér lidi. Já sama se snažím být příkladem, jelikož jak se říká: Podle sebe soudím tebe… Jinak si myslím, že jsem velice společenský člověk, vtipná, milá a přátelská. Nedokážu vám tady popsat celou mou osobu, jelikož to nemohu soudit já, ale je to na lidech okolo mne.

Věděla jsi od malička, že se tomu chceš věnovat?

Už do malička mě přitahovala myšlenka modelingu a fotomodelingu.. Ano, byl to můj sen, ale přímo jsem si za tím nešla, zkrátka a dobře řečeno, nechala jsem to osudu. Jsem totiž člověk, co nic neláme pres koleno a snaží se brát vše tak, jak vám život připraví.

Čemu dalšímu se věnuješ kromě focení?

Většinou se věnuji jen modelingu, focení a hostesingu.. Také zastupuji ve společnosti Fashion-Models pozici obchodní managerky. Práce v modelingu mne velice přitahuje a je zajímavé se tomuto věnovat i z druhé strany, díky Fashion-Models.

Když fotíš třeba celý den nebo několik hodin, relaxuješ potom nebo přemýšlíš, co člo udělat jinak a lépe?

Většinou focení trvá opravdu celý den a tato práce a focení samo o sobě, mě nabíjí enrgií a snažím se odvádět svou práci na sto procent, abych se pak nemusela vracet k tomu, co by mohlo byt lépe a podobně …

Jak jsi s modelingem začínala? Pamatuješ si první kroky v této oblasti a co ti dělalo největší problémy?

S modelingem jsem začala docela rychle, byl to jako záblesk z čisteho nebe. Moje první zkušenost byla při přehlídce spodního pradla pro značku Monaclassic, pod vedením Roberta Rosenberga . Myslím si, že mi problémy nedělalo nic konkrétního, jelikož pokud vás něco baví, přitahuje a snažíte se rychle učit, nedělá vám nic problém.

Jak k modelingu a k tomu co děláš přistupuje tvoje rodina?

Moje rodina mi dala svou velkou podporu. Už od malinka mi maminka říkala, že by jsem se měla přidat na tuto dráhu a sama mě v tom podporovala.

Je složité se u nás živit modelingem?

Ano. U nás v České republice je opravdu moc těžké se uživit modelingem! Bohužel nejsme na takové úrovni, jako jiné vyspěle státy, aby se člověk mohl živit jen touto profesi. Mám s tím dost zkušeností a sama za sebe mohu říct, že pokud nemáte jinou pracovní činnost, tak se ani neuživíte.

Když s někým fotíš, máš také nějaké své nápady a snažíš se je prosadit a nebo to necháváš zcela na fotografovi?

Pokud fotím, tak se snažíme já a fotograf zapojit fantazii z obou stran, samozřejmě jen pokud už nejsou stanovené konkretní pozy předem.

Jaké byly tvé největší úspěchy za tu dobu ?

Mé největší úspěchy? . Minulý rok byl na ně celkem bohatý, příkladem bych uvedla nafocení dvou kalendářů na rok 2011 a to první byl pro úžasného fotografa Petra Moidla , s názvem Obrazy života, po kterém následoval další kalendář a to od Jakuba Ludvíka, pro Banco Casino 2011. Jsem na to právem hrdá

Když náhodou brouzdáš na internetu a najdeš svou fotku, pozastavíš se nad ní a nebo to bereš už jako formalitu?

Nepozastavuji se nad tím, vždy mne to jen mile překvapí a beru to jen jako formalitu.

Chtěla by jsi druhým a začínajícím modelkám či modelům něco poradit, na co by si měly dát pozor?

Určitě tady mam radu a to tu, aby se nenechávali nikým a ničím ovlivnit, aby vždy zůstali sami sebou. V téhle práci si myslím, že je to hodně důležité, jelikož znám dost slečen, které tato práce natolik pohltí , že samy zapomínají, kým ještě před nedávnem byly.

Co by jsi popřála čtenářům a budoucím modelkám?

Budoucím modelkám bych nepřála, spíše bych jim poradila a to, aby svůj vztah k modelingu a své nadšení přílišně nepřeháněly a moc dobře si vybíraly, kdo jim bude vzorem.

A čtenářům..přeji stejnou a nebo ještě vyšši spokojenost s FOPOU.

Reportéři FOPY děkují modelce Petře Radousové za rozohovor a poskytnuté fotografie. Přejeme mnoho dalších úspěchů v tomto oboru.